Švédské historické mašiny - Tunnan, Viggen, Draken jsem ještě neviděl a tak se domlouváme už při cestě z MAKSu, že pokud se nic nepo..., tak se do Ostravy vydáme. V průběhu září si jen odsouhlasujeme, že pojedeme v sobotu nad ránem. Udělám mapovou přípravu, ať nemáme stres při dohledávání na místě, Petr zase ví, kde by se dalo zaparkovat podle loňského roku, takže připraveni jsme důkladně. Čas odjezdu zní 4:00. Je to sice drsnej čas, ale chceme se vyhnout pověstným zácpám při přijezdu. Radši nejdu spát, abych nemusel vstávat.  "Berounská" frakce přijíždí, takže po nejnutnějších předcestovních úkonech odjíždíme. Dálnice je prázdná, žádný zádrhel, takže je čas si dát "pořádnou snídani". Zatímco na začátku naší cesty bylo nebe plné hvězd, jak se blížíme Ostravě, tak nebe už není tak vymetené, mraky přibývají, místy je mlha. Na dálnici před Studénkou už jsou cedule Dny NATO a kolony tu zatím nejsou. Projíždíme okolo Studénky, ale tu si necháváme až jako variantu, kdyby se nedalo zaparkovat tam, kde ukazoval Petr a na toto místo má naprogramovanou navigaci. Projedeme přes osu dráhy, mrkneme ještě, co by, kdyby a vracíme se na vybrané místo. Přezout se a zabalit na přesun a jdeme - nejdřív mokrou trávou a pak do pole. Takže na botech se vytvoří krásný nános bahna, kterého se zbavíme až odpoledne před odjezdem domů. Pochod k ose ukázek zabere skoro hodinu - s tím nákladem na zádech... Protože je ale zrušena dopolední ukázka amíků, tak máme do půl 12 času tolik, že se můžeme v klidu jít podívat dovnitř, jestli by se tam nedalo objevit něco zajímavého. Na poli tu stojí desítky aut, hlavně Poláci, kterří tu zcela evidentně nějaký den jsou. Auta sem pak přijíždí i v průběhu dne - největší expert byl asi ten, který nás předjížděl v poli s řepou - zemědělec bude mít radost... Od autobusů z Albrechtiček se dovnitř valí davy lidí, do hada se zapojíme i my. Místní dialekt nás baví - pobaveně opakujeme hesla, které slyšíme z reproduktorů s místním dialektem, což zase znamená, že se po nás "otačeji ostravaci"...  Pan Valda musí ochutnat čepované, já hledám, jestli někde neobjevím stripy... Ty jsme tam našli u Řeků - v oranžové barvě žádný ještě nemám, takže jeden beru. Ještě se pobavíme nášivkami a hesly na tričkách u B-52, cena je ale úplně mimo mísu, takže sorry. Modely letadel - pěkný Su-35S ve dvou různých barvách, obejdeme statiku, stánky s jídlem pitím - kafe je nutné, pro někoho je to pivo a jdeme zpátky na pozice. Tady se pak potkáváme s klukama z východních Čech, takže zase další témata, probíráme MAKS a ukazuju jim fotky, co mám z akce v telefonu - prej to jde.  Naše skupinka se nakonec rozrůstá o Jakuba Vaňka, takže to už jsme skoro kompletní. 

Letovky - náš Hind, slováci s MiG-29 pořád ještě v počasí, který je nic moc, ale zlepšuje se to. Náš Gripen, Alca a pak už švédská historická sestava - moc pěkný. Pak už čekáme jen na Ramex Delta s Mirage (ty to lítají stejně jako loni v Payerne ve velkých a dlouhých obloucích snad kolem celé Ostravy - aspoň že nad hlavou dělají bordel ) a Řeka s F-16. Ten pro změnu startuje až když slunko zaleze za mraky a pak posouvá displej line - přejdeme o 50 metrů a při dalším průletu už nám lítá zase nad hlavou, takže zase přesun... No kokot, no. 

Tím to pro nás končí - teď už se jen ty kilometry prachem zpátky k autu. Je to štreka, ale je to po rovině - na Axalpu to bude do kopce.  Očista - Shark má v autě smetáček, takže odstraníme nejhorší bordel z bot a kalhot a vyjíždíme. Kolonám jsme se i teď, díky strategické poloze, vyhnuli, jen na cestě u Olomouce prokecáme jednu odbočku, protože je tu nějaká uzavírka, tak si dáváme otočku na kulaťáku o pár km dál a pokračuje v krasojízdě. Začínají mi padat víka - ten spánek mi nějak chybí... Je tu ale zastávka na benzince, což mě probere a zbytek cesty už nespím. Už jsme u Petra - takže přesedám do druhého auta a nechám se přiblížit k domovu.

Petře díky za odvoz PRG-OSR-PRG, Bernošovi taky. 

Více fotek:

https://www.flickr.com/photos/119037308@N08/albums/72157658932297392