Na letecké show v polské Radomi bylo až do 16 hodin nemožné fotit - slunce bylo přímo proti nám a tak jsme se často otáčeli tak, abychom měli slunce v zádech a tím pádem jsme z druhé řady měli dobrý výhled na zajímavé objekty... 

Co se týká samotné akce, tak na statice byl hlavním lákadlem Fairchild A-10A Thunderbolt II.

Jednomístný, dvoumotorový letoun určený k poskytování palebné podpory jednotkám pozemních sil (proto někdy nazývaný "tankobijec", v letectvu častěji nazýván jako Hog - prase). Vyniká obratností zejména při nízkých rychlostech a malých výškách a jsou při použití palubních zbraních vysoce přesné. Dokáží operovat ve výškách pod 300 metrů a jsou schopny vzlétnout a přistát na velmi krátkém prostoru. Tyto zmíněné přednosti se ukázaly být životně důležité pro americká a spojenecká vojska během Operace Pouštní bouře ve válce v Perském zálivu. Během této války letadla A-10 kupříkladu vykonala 8100 bojových vzletů a vypustila na 90 procent všech použitých raket AGM-65 Maverick. Maximální dostup tohoto stroje je 13 700 m, maximální rychlost je 704 km/h, dolet je 4 150km. Do výzbroje patří jeden 30 mm rotační kanón s 1350 náboji, který dominuje v čelním pohledu

pod křídly má 8 závěsů, pod trupem další 3 a na nich může nést až 7200 kg výzbroje. Do služby byl zařazen v roce 1976, ale v roce 1984 byla výroba ukončena po předání 713 stroje. Motory na horní zadní části trupu snižují při pohledu ze země jejich infračervenou stopu.

Uvádí se také, že je schopen návratu na základnu s jedním ustřeleným motorem nebo s polovinou ocasních ploch. V konstrukci byl kladen důraz na zaměnitelnost pravých a levých dílů. Pořizovací cena jednoho stroje je 12,1 mil. USD.

Další lahůdka z výzbroje polské armády, která byla k vidění jak na statice

tak ve vzduchu

byl stroj sovětské provenience Suchoj SU22 (což je v podstatě původní SU17 s mírnými vylepšeními určený pro export), který byl ve výzbroji i české armády, která je vyřadila v roce 2002. Letoun má částečně měnitelnou geometrii křídel - pohyblivé jsou pouze vnější části křídel. Tato technologie zmenšuje potřebnou délku dráhy pro vzlet a přistání a prodloužuje dolet. Tento rozdíl v geometrii křídel je vidět na dalším snímku.

 Ve výzbroji byly dva kanóny a pod křídly a trupem na 10 nosnících mohl nést až 4000 kg pum, raketometů, kazetových pum, kanónů či jaderných zbraní. Dostup je až 18 000 metrů, maximální rychlost až 2,1 Mach (2200 km/h).

Armáda České republika zde byla zastoupena  JAS-39 Gripen, vyráběný švédskou společností Saab, zde na snímcích ve zbarvení s tygřími motivy. (Tradice tygřích letek vznikla už za druhé světové války mezi americkými piloty. V šedesátých letech se piloti tygřích letek armád členských států NATO začali setkávat na několikadenních manévrech - NATO Tiger Meet). Čeští letci měli od roku 2008 status zkušebního člena a plného členství prestižního klubu tygřích letek NATO se dočkali po dvou letech, kdy se stali nejlepší tygří letkou a na rok získali do držení unikátní sošku tygra (Silver Tiger Trophy). Mezi tygřími letkami mělo již české letectvo od roku 2002 zástupce - 221. letku bitevních vrtulníků z Náměšti nad Oslavou. Fotky jejich strojů jsou níže.

Jedná se o jednomotorový stroj s deltakřídlem a vodorovnými řídícími (kachními) plochami, které poskytují stroji větší vztlak a umožňují operovat z relativně krátkých vzletových drah. Maximální rychlost je uváděna 2470 km/hod a dostup je do výšky 15 240 metrů. Na čtyřech závěsnících pod křídly, dvou pod trupem a dvou odpalovacích kolejnicích na koncích křídel může nést výzbroj o celkové hmotnosti 4200 kg.

Jednomístné české Gripeny jsou vybaveny rychlopalným kanónem Mauser BK-27. 

Ve výbavě mají tento stroj kromě naší 211. taktické letky Čáslav ještě ve Švédsku, Jihoafrické republice, Thajsku a Maďarsku. Maďarský gripen je na dalších dvou záběrech.

Dalším strojem v "českých" barvách byla ALCA - Aero L-159 - jednomístný, jednomotorový víceúčelový taktický bojový podzvukový letoun české výroby z Aera Vodochody. Česká armáda objednala a obdržela 72 kusů jednomístných strojů, ale v současné době jich je ve službě u 212. taktické letky Čáslav podstatně méně - 28. Zbývající jsou zakonzervovány, případně již vyměněny z jinou "výbavu"... Maximální rychlost je uváděna 935 km/ hod., dostup je 13 200 metrů a může nést 2340 kg zbraní a na sedmi podvěsech - po třech pod křídly a jedním pod trupem.

Dalším zástupcem české armády byl vojenský dvoumotorový transportní bojový vrtulník Mil Mi-24 Hind, který je určen pro podporu pozemních jednotek, ničení tanků a obrněných cílů, k přepravě osob nebo materiálu. Exportní verze vrtulníku je známá pod označení Mi-35. 

Základní výzbrojí vrtulníku je otočný, v přídi umístěný čtyřhlavňový rotační kulomet ráže 12,7 mm.

Další výzbroj a výstroj může být podvěšena na čtyřech závěsnících pod pomocnými křídly, na jejichž koncích jsou lišty pro protitankové řízené střely. Vrtulník se účastnil mnoha konfliktů, mj. sovětské války v Afgánistánu či v Čečensku. Prototyp stroje uskutečnil první let 19.září 1969. V české armádě slouží tyto stroje na 22. základna letectva v Náměšti nad Oslavou a náleží 221. letce bitevních vrtulníků, která je členem elitní NATO Tiger Association.

Dalším zajímavým strojem, který byl k vidění ve vzduchu byl MiG-29 - ruské jednomístné, dvoumotorové, nadzvukové stíhací letadlo, které bylo vyvinuto na počátku 70. let 20. století v konstrukční kanceláři inženýra Mikojana.

Měl nahradit rychle zastarávající stroj MIG-21 a být potenciálním soupeřem pro F-15. Podle požadavků sovětského generálního štábu měl mít rychlost Mach 2 ve vodorovném letu, vynikající manévrovací schopnosti, velký dolet, schopnost používat i neupravené vzletové plochy a silnou výzbroj. Ukázalo se, že stroj bude finančně velmi náročný na to, aby mohl být vyráběn ve velkých sériích jako jeho předchůdci. Projekt byl rozdělen na dvě varianty - těžkou a lehkou. Lehká svými parametry odpovídala letounu F-16. Práce na něm se začaly v roce 1974 a 6.10.1977 absolvoval svůj první zkušební let. Mezi dvojitými ocasními plochami se nachází aerodynamický brzdný štít a padák, který umožňuje výrazně zkrátit dojezd letadla během přistání.

www.airplane-pictures.net/image158686.html

Vnitřní nádrže umožňují nést až 3 200 kg paliva, ale při velké spotřebě obou motorů Klimov RD-33 toto množství postačuje jen na kratší vzdálenosti. Letoun sice může nést velké přídavné nádrže, ale za cenu velkého zhoršení letových charakteristik. Při startu a přistávání používá letoun jako ochranu před nasáním cizích předmětů do motoru sací otvory v horní části rozhraní mezi křídly a trupem– tzv. „žábry“. Ty jsou vidět před hranou křídla za pilotní kabinou.

Hlavní vstupy do motorů se otevírají až po zatažení podvozku. Jako pasivní ochrana slouží vrhače pyrotechnických klamných cílů v ocasní části letadla. MiG-29 je vybavený trojpodpěrovým zatahovacím podvozkem. Přední podvozková noha je dvojkolová a zatahuje se směrem dozadu.

Zadní nohy se sklápějí dopředu, přičemž se otáčejí o 90 stupňů. Dodávky československých letounů MiG-29 probíhaly od jara do podzimu 1989 a celkem tehdy dostalo letectvo 18letounů MiG-29A a 2 cvičné letouny MiG-29UB, z nichž polovina připadla při dělení republiky Slovensku. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a v prosinci 1995 vyměnilo všech svých 10 MiGů-29 do Polska za 11 vrtulníků W-3 Sokol vybavených pro leteckou záchrannou službu. Letouny byly do Polska přelétnuty mezi prosincem 1995 a lednem 1996. 

Dalším a již zmíněným strojem, který je k vidění na téměř každém leteckém dnu je F-16 Fighting Falcon (zde již poměrně profláknutý kus v barvách holandského Demo teamu),

víceúčelový letoun s velkou obratností, který je určen k leteckým soubojům a útokům na pozemní cíle. Ve vzdušných soubojích převyšuje svou obratností a bojovým akčním radiem (tj. vzdáleností potřebnou pro přílet na místo boje, souboj a návrat) všechny letouny potencionálního protivníka. Jeho vybavení umožňuje útoky na cíle bezohledu na denní či noční dobu nebo počasí. Konstruktéři F-16 vycházeli z nejnovějších poznatků z předchozích typů, jako F-15 nebo F-111. Stroj snese přetížení až 9 G při plné palivové nádrži, čímž předčí schopnosti konkurenčních typů. Výzbroj tvoří řízené a neřízené střely a pumy do hmotnosti 5,5 tun nesené na vnějších závěsnících a kanón ráže 20 mm s 500 náboji, který je integrovaný v trupu letounu. Maximální rychlost je 2 124 km/ hod. a dostup 18 500 metrů. Prototyp letounu vzlétl v roce 1974 a výroba těchto velmi rozšířených bojových strojů pokračuje od roku 1993 pod novou hlavičkou výrobce jako Lockheed Martin F-16 Fighting Falcon i poté, co zbrojařský gigant Lockheed Martin firmu General Dynamics koupil. Původní verze letadla má označení A (jednomístné) a B (dvoumístné). Modernizovaná varianta (od roku 1981) je analogicky značena C nebo D. V roce 1991 byly nasazeny letouny F-16 v operaci Pouštní bouře a byly použity při útocích na letiště, vojenské továrny, postavení raket SCUD a na množství jiných cílů. V roce 1999 byly nasazeny rovněž při akcích NATO proti Jugoslávii. Cena jednoho stroje je 20 mil. USD.

 Druhá F16, která zde byla k vidění byla řecké armády

Další F-16 belgická, bohužel foceno na velkou vzdálenost a horký vzduch udělal své...

Další F-16, které byly k vidění ve vzduchu při skupinovém letu a následně při dogfight - boji na krátkou vzdálenost, se stroji Mig-29 a právě F-16 polské armády.

Dalším strojem, který byl bohužel k vidění pouze na statice byl Eurofighter Typhoon - jednomístný dvoumotorový víceúčelový letoun s delta křídlem a kachními plochami,

který je vyráběn konsorciem společností Alenia Aeronautica, BAE Systems a EADS pracující pod holdingem Eurofighter GmbH. Projekt je řízen NATO Eurofighter and Tornado Management Agency, která je hlavním zákazníkem. Stroje slouží v "členských" zemích Konsorcia -  v Německu, Itálii, RAF, Španělsku a dále Rakousku a Saudské Arábii, která podepsala kontrakt na 72 letounů. Je schopen vyvinout rychlost 2495 km/hod a jeho dostup je 19 810 metrů. Ve výzbroji má jeden kanón ráže 27 mm a na 15 externích závěsech může nést řízené střely středního i krátkého doletu. 

Na tomto odkazu je možné se podívat, která společnost vyrábí jakou část tohoto letadla. Konsorcium Eurofighter Typhoon